přidej se do fanclubu--► zde :D ♥
a spřátelování ----► zde :DD :P

Prosinec 2011

Rupert Grint

31. prosince 2011 v 23:45 | Tynka |  Srdeční záležitosti =)*
protože vypadá nejdokonalejc!=**** a v týhle animaci strašně roztomile ♥_♥ :)*** jen se mi teda ale vůbec nelíbí to jak za nim příde ta bloncka! :( :DDDD

Zkratky! :DDD

29. prosince 2011 v 21:17 | Tynka |  *název* :D
EMO--► extrémě mastná ofina =D
HIP HOP --► hromada idiotskejch pičusů hopsajících okolo pódia :DD
(jó vim je to krátkej článek :D ..ale mě to prostě příjde strašně vtipný :DDD)

Hippies :))*

29. prosince 2011 v 21:11 | Tynka |  Srdeční záležitosti =)*
protože jsou dokonalý! :))))*

=D****** úú

29. prosince 2011 v 21:07 | Tynka |  Srdeční záležitosti =)*
hééj! :D* :( :D já chci taky takovéto vlasy! :)* =DD

pocity...

29. prosince 2011 v 20:55 | Tynka |  kvůly tomu blbečkovi! :O =D ..héééj! já tě tak nenávidim! :/ (texty psaný s myšlenkou na NĚJ! :/ )
Ten pocit.
Ten pocit, když někoho nemůžeš dostat z hlavy.
Ten pocit, když tě kvůli němu nic nebaví.
Ten pocit, když kvůli někomu pláčeš.
Ten pocit, když ty jsi pro někoho jen zátěž.
Ten pocit, když na někoho musíš pořád myslet.
Ten pocit, když víš že on myslí na jinou.
Ten pocit, člověka procházejícího se zimní krajinou.
Ten pocit, smutku v srdci.
Ten pocit, když říkáš ,,Já ho nechci".
Ten pocit, když ho vidíš s jinou.
Ten pocit, kdy slzy z očí se linou.
Ten pocit, puklého srdíčka.
Ten pocit, nikdy nevycházejícího sluníčka.
Ten pocit, ohně zamilovaného do vody.
Ten pocit, zažívání smíchu jen málokdy.
Ten pocit, z žíly lihoucí se krve.
Ten pocit, když tě srdce zebe.
Ten pocit, člověka co zůstal sám.
Jo přesně tyhle pocity já znám.



(autor---► Týnka Kořínková :) (já:D kdyby někdo nevěděl :D)

jmelííí =*** úúújéé! :DD

26. prosince 2011 v 20:39 | Tynka |  moje bláboly :D** =P :)
Téma týdne mě zaujalo, atak jsem se rozhodla napsat příběh. Takovej sci-fi :D příběh. Možná (určitě :D) vám nebude připadat sci-fi, ale mě se prostě takovéhle věci nedějou :D takže je to pro mě sci-fi! :DD*. (ještě bych chtěla zmínit, že lidé v tomto příběhu neexistují a nic podobného se nikdy nestalo (alespoň já o tom nevím =DD))

Jmelí (to je nadpis, kdyby to někomu nebylo jasné =D*)
Bylo 23.12. Jo do vánoc zbýval už jen den. Znáte to ne? Najednu stranu se těšíte na vánoce a nadruhou stranu obrovská deprese z toho, že nemáte koupený všechny dárky. A to má jen jediné řešení- Předvánošní nákupy na poslední chvíli! Jsou lidé, kteří je nenávidí! Ale já je miluju. Bohužel nikdo z kamarádek neměl čas jít semnou, tak sem musela udělat svůj předvánoční nájezd na obchoďák sama. Oblékla sem si tedy svojí dokonalou (jasně, je trapný takhle vychvalovat svoje věci, ale ta sukně je vážně dokonalá) modrou sukni. Tríčo se Spongebobem( který po celou dobu nebylo vidět, páč jsem si nesudala svůj, jak jinak než modrej, kabát.) Vzhledem k tomu, že byla docela zima (jak typické! Je prosinec..sníh nikde! ale zima je jak na severním pólu!) sem si musela vzít alespoň silónky, barvu sem zvolila žlutou a už sem mohla vyrazit.
Dárky byly za hoďku nakoupený. Domů se mi ale nechtělo. A díky mé genialitě (kupování dárků ve slevě ( ale byly to boží dárky! ..zlevněný, ale boží) mi zbylo spoustu peněz, tudíž jsem si mohla koupit ještě neco hezkého pro sebe. Miluju nakupování pro sebe. (Jo vím sem sobecká, ale tak kdo v téhle době není že?) Šla jsem do jednoho mého blíbeného obchůdku s hadříkama a tam..a tam..! Tam jsem je poprvé spatřila! ty nejdokonalejší šaty na světě! Tmavě modrý, se středně velkým výstřihem, který částečně odhaloval ramena. okolo výstřihu byly stříbrné třpitky a ty lemovaly i zakončení šatů. Šaty byly opravdu hodně krátké, ale přesto nepůsobily lacině, spíš elegantně a uvolněně. Koukla jsem se na cenu a barva mého obličeje se naprosto změnila. ,, Aha" zasmála jsem se ,,tak nic no" Vrátila jsem je na věšák, chvíl jsem se na ně koukala. Neodolala jsem ,, No co" chmátla jsem vítězoslavně po nich ,,Za zkoušku přece nic nedám" uchichtla jsem se a odtančila do kabinky. Vypadala jsem skvěle! (jasně samochvála smrdí, ale tyhle šaty by slušely snad i naší učitelce na přírodopis, a to je co říct, protože tý fakt nesluší nic a je fakt strašná, zlá a pitomá. No ale vraťme se k šatům..prostě podtrženo sečteno..slušely by každému!) Do zrcadla jsem čučela fakt dlouho. Kroutila jsem se, tancovala , poskakovala (jo jak magor já vim) ..a jeden poskok se mi stal ,,osudným" Měla jsem totiž naprosto dokonalé (a zase chválím své věci, měla bych si to odvyknout) botičky na jehlovém podpadku (protože byly stejně modré jako šaty božsky se k tomu hodily) a jaksi jsem nebyla zrovna přeborník ve skákání v botech na podpadku, takže se mi to smeklo, a já prostě spadla. Bohužel (spíš bohu dík, jak jsem později zjistila) jsem spadla, přímo do tý části kabinky, kde je závěs, takže jsem z té kabinky vypadla a to přímo do náruče svého idola (jo, už je to jako trapasy v Bravíčku). ,,Ty vole" slyšela jsem Adama jak nadává sám pro sebe (nebo mě, taky bych nebyla zrovna odvázaná z toho, že na mě někdo vypadnul z kabinky) ještě že jsem byla zabalená z tom závěsu a nebyla jsem vidět. To mu ale asi vadilo, jelikož mě během několika vteřin rozmotal, postavil a koukal na mě s otevřenou pusou (fáájn, přikresluju, ta pusa byla zavřená , ale údiv a obdiv v jeho očích nešel přehlédnout. ,,Heh" vydal ze sebe zmateně ,,Ameli" zazubil se. ,,Vypadáš..vypadéš.. ehmm..no sluší ti to" Zčervenala jsem a pronesla něco jako ,,jo díky" a rychle jsem zalezla do kabïnky, tam jsem se převlíkla a šaty šla vrátit na věšák. Když jsem odcházela, ještě stál u kabinky. Nejspíš čekal na ségru, až si dozkouší něco co si zkoušela. Poznala jsem jí podle jejích bot, které se mi vždycky strašně líbily (jop! konečně chválím i něco jiného než sebe, nebo moje věci!) Když jsem vyšla s obchůdku, sedla jsem si v obchodním centru do nějaké cukrárny a dala si mini dortík. Byl fakt dobrej. Ale předpunu ,,mini" měl oprávněně, byl fakt malý, takže za pár okamžiků snědený. Zaplatila jsem tedy a vydala se k východu. Najednou jsem ale uslyšela něčí hlas, jak řve moje jméno. Počkat, ten křik jsem znala, to byl přece Adam. ,,Amelí, Amelí, sakra Amélie stůj už!" stupňoval volání. Zastavila jsem se, otočila se, a čuměla na něj jak puk. Sakra proč se říká jak puk? ...vždyť puk přece nečumí ne? Ne! samozřejmě nečumí. Bože já sem blbka. přemýšlím o puku? jak inteligentní. Vždyť on nese v ruce dárek, velikej dárek! Co když je pro mě. (úplný sci-fi) samozřejmě že není pro mě! proč by mi dával dárek? nemá mě rád. Si myslím...Já. ,,Něco pro tebe mám!" Cože co? on pro mě něco má? začla jsem koukat ještě vykulenějc (už né jak puk! už prostě hodně vykuleně) ,,Heh? ...fákt jo" ...fákt jo? ..bože co to říkám? Sakriš já sem trapka. ,,Jasně" usmál se na mě a začal mi podávat tu dokonale zabalenou krabici, kterou určitě nezabaloval on, ale ta paní v tom stánku, která se na mě usmívala. Hodila jsem na ní zlý pohled a ona si zase začala hledět své práce. ,,No tak" vecpal mi ten dárek nakonec do ruky. ,,Rozbal si ho" oči se mu rozzářily nadšením. Rozbalila jsem ho tedy a zůstala stát jako přikovaná. Nevěřícně jsem hleděla na obsah krabice. ,,Vždyť to jsou ty dokonalý šaty" Vyhrkla jsem (poněkud hloupě, já vím). ,, Ty jsi dokonalá" zvážněl vzal mi krabici s šatama, položil jí na lavičku vedle něj a pohladil mě po tváři. ,,To je jmelí" ukázal někam vedle sebe na zeď, kde opravdu vyselo jmelí. ,,Není sice přesně nad námi" pokračoval, než jsem stihla cokoliv říct ,,a ani ještě není šťědrý den..ale komu to vadí že?" Opět se usmál a políbil mě. Když jsme se dolíbali, pohladil mě po vlasech a řekl:,,Už musím jít, zavolám ti" Usmála jsem se, přikývla a spokojěně sebrala krabici se šaty z lavičky a odešla domů. ,,Dokonalý vánoce" řekla jsem si ještě v duchu.

já? :D

21. prosince 2011 v 18:29 | Tynka

Něco ze srdce =)

15. prosince 2011 v 21:00 | Tynka |  kvůly tomu blbečkovi! :O =D ..héééj! já tě tak nenávidim! :/ (texty psaný s myšlenkou na NĚJ! :/ )
Představ si místnost. Obyčejnou místnost s obyčejným nábytkem ze dřeva a obrovskou postelý uprostřed. Bylo asi hloupé tu postel postavit uplně do prostřed, protože se okolo ní nedá skoro chodit. Je to buďto tím, že je velká ta postel, nebo že je velký ten pokoj, nebo že sou velcí lidé, kteří chtějí okolo postele projít. Je věc každého z nás, jak si to představíme. A vedle postele, tam kde je ještě místo, tam je dřevěný, oprýskaný, starodávný stolek, na něm CDpřehrávač hrající pořád dokola písničku Let go od Avril a okolo stolku spousty zmačkaných popsaných papírů. Na té obrovské (mimochodem modro zelené) posteli sedí holka. Je bledá. Její neskutečně dlouhé (kdysi světle hnědé) dnes zrzavé vlasy, jen tak rozpuštěné a rozcuchané jí stále padají do očí. Už se je ani nesnaží zkrotit. Nemá zrovna nejlepší náladu, a už se v minulosti měla i líp, ale usmívá se. Není přece tak slabá aby začla brečet ne? Tedy alespon né tak, aby se zorbrečela naplno. Slz, které jí stýkají po tváři si přece nikdo nevšimne, když nahodí svůj příšerně věrohodný, ale falešný úsměv. Stejně v místnosti nikdo, kromě ní, (možná) neuvěřtelně velké posteli, naprosto obyčejného nábytku, plyšového Diddla a jedné fotky nikdo není... Jo! ta fotka. Tu fotku tak nenáviděla. Možná proto, že na ní byla část bundy jedné holky, ktero fakt nesnášela. Možná proto, že se na ní usmíval ten "kluk"... Problém byl, ale v tom, že tu fotku zároveň hrozně moc milovala. Možná proto, že byla focená v Anglii (na tom nejdokonalejším výletě, který kdy zažila). Možná proto, že ten kluk, který na ní byl, měl na sobě super bundu, z které vykukovala naprosto dokonalá mikina s černými a šedými pruhy. Možná proto, že jeho úsměv byl naprosto dokonalý. Možná proto... Né už nevěděla proč. Nechápala, proč tak nenormálně moc touží dotkonout se toho kluka. Třeba jen letmo ruky. Jak strašně toužila přivonět si k vůni jeho těla. Stačilo by jí, ale i jen koukat na něj. Vidět jeho dokonalé tmavé oči, ústa, která se na ní v minulosti vždy usmívala. Nejvíc si je přála vidět co nejblíž jejích úst. A vidět, jeho uplně boží, docela dlouhé, hnědo blonďaté vlasy. Chtěla slyšet jeho hlas. Slyšet ho vyprávět vtipy, protože, jeho vtipy jsou ty nejlepší na světě. Ne! už nechtěla přemýšlět o něm, jeho dokonalém těle...ale roztrhat tu fotku? To se jí nechtělo. Stejně by to nepomohlo. Pořád by na něj musela myslet. Na to, že už ho skoro měsíc neviděla. Na to že si vybral školu až v Turnově, což je od jejího bydliště vzdálený 111km. Navíc se zamiloval do jedný holky. Je divná! .Sakra jak jí ta dívka se zrzavími vlasy nesnáší. Nejradši by jí zabalila do plastové krabice a poslala na severní pól. Když o tom tak přemýšlela, usmála se ješťě víc. ,,Proč se přetvařovat?" řekla si pojednou a nechala prostor svým slzám, která se neobvykle rychle hrnuly do jejích očí. Je to jen další večer, kdy ona sedí na posteli a brečí kvůly lásce k němu, kvůly tomu jak moc ho miluje, kvůly tomu že on jí nechce. Zatímco on sedí úplně někde jinde na posteli a zřejmě vypráví vtipy, nebo vtipné historky svému spolubydlícímu a přitom chatuje s to HOLKOU, která se mu líbí a kterou JÁ tak nenávidím...

Avril :)

15. prosince 2011 v 19:55 | Tynka |  videa a písničky :)*
ten text! ♥_♥ ♪♫♪...But that's not why I love you...

HIMYM

12. prosince 2011 v 18:50 videa a písničky :)*
I love this sitcom, because "HIMYM" is legen...wait for it...dary!! =DD

Suit up! :D

12. prosince 2011 v 18:44 | Tynka |  videa a písničky :)*


Dokonalost! :)*

12. prosince 2011 v 18:28 | Tynka |  Srdeční záležitosti =)*
Jop! :)*** ...slinty slint! :D dokonalej je! :) a ty jeho hadříky :)*** úú :)

jen tak :)

8. prosince 2011 v 18:26
"Všechno jednou končí. Nebudu dělat čárku tam kde život udělal tečku."

Shrek

6. prosince 2011 v 17:09
Dělej zařvi! :DDD

o někom! :D

5. prosince 2011 v 19:53 | Tynka |  moje bláboly :D** =P :)
Oujé! :D ..normálně kámošky se mi smějou, že se mi líběj kluci se zrzavejma vlasama! :/ :D blbky! :D ...dyk zrzavý vlasy sou upa dokonalý! :)* a když sou k nim ete pihy a když má ten kluk hodně bílej obličej a bradku! :)** tak je to uplňééé MUCQ! :DD** nééé fakt se mi to líbí! ..a když má eště náký vysportovaný tělo! úú :) Já znám jednoho kluka! :D a je dokonalej! :) ale není zrzavej! :( ..i když kdyby byl zrzavej, tak by byl asi divnej :D ..ale má fakt úžasný tělo! :) ...úú :D ..Héééj! já sem naštvaná! :D Zrzavý vlasy sou ty nejhezčejší na světě a oni se jako nikomu nelíběj jo? :/ ...zRADA! :D Takovej Rupert Grint například (pro HP neznalce :D ..hrál Rona v HP :D) je strašně sexy! :)* :D* ty jeho vlásečkýý! zrzavoučký! :) ..asi před pěti minutama sem si přidala jednoho zrzouna, kterýho má v přátelích můj bratranec (vlastně dva bratranci :D ) a je fakt hezkej! :D zajtra mu napíšu! :D ..tvl já sem debil :DD ...píšu kraviny..já vím, ale baví mě to :D ...a jaký je váš názor na zrzouny? :) napište do komentů :) ..(sem realista, takže žádnej koment nečekám :D ..toby si to totiž musel někdo přečíst a to se nestane :( :D)

Nikdy neomrzí =)*

5. prosince 2011 v 18:59 | Tynka |  Srdeční záležitosti =)*

komu? ..jak komu? :D no komu volej! :D

Fankluby v kterých jsem :)