přidej se do fanclubu--► zde :D ♥
a spřátelování ----► zde :DD :P

Srpen 2011

Snapeova píseň :D

23. srpna 2011 v 20:38 videa a písničky :)*
já z toho nemůžu :DDD

Něco pro zasmání =D

23. srpna 2011 v 14:49 *název* :D
Tento vtip určo znáte..já ho na fejsbůku :D vídám docela často! :) ale stejnak si ho vždycky přečtu, protože je prostě skvělej :D...


ON: Ale já nebyl až tak ožralý!
ONA:Ne..? Hodil jsi mým křečkem o zem a řval "Pikaču, volím si tebe".
Potom jsi hodinu křičel ve skříni, že vchod do Narnie nefunguje a když
jsi vylezl, stál jsi v krbu a neustále křičel "Příčná ulice!". Zbytek
noci jsi vypouštěl bazén s tím, že hledáš Nema a když ses vracel domů,
skočil jsi po bezdmovci a nadšeně křičel "Brumbále, Ty žiješ!" :D*

Příběh :D

11. srpna 2011 v 22:18 | Tynka |  moje bláboly :D** =P :)
Sem se trošku nudila :D tak sem si řekla že napíšu kradší příběh :D tady je jedna část ..nevim kdy domyslim další , ale určo někdy jo :D brzo :D...Budu moc ráda když si to někdo přečtete :* :D i když to při mém nudném stylu asi nehrozí :/ :D no nevadí :D za pravopisné chyby se předem omluvuju =D*


,,Sakra" ozvalo se od počítače. ,,Co je zas?" reagoval na to nepříjemně, jinak docela milí hlas. ,,Ale nic, jen že...ten net de nějak pomalu ...ale to je jedno" řekla , vlastně spíš sama sobě holka s po pás dlouhými hnědými, mírně kudrnatými vlasy, které skoro zakrývaly krásné modré triko poseté barevnými květinami. Člověk, jemuž patřil ten nepříjemný hlas jen řekl něco jak ,,hmmmm". Hlas patřil paní která si četla klížku, asi jí to rušilo a proto byla nepříjemná. Bylo opět ticho. Vlastně zas tak velké ticho nebylo, rušilo ho totiž zvuky klávesnice do které dívka bušila slále rychleji a rychleji. Tý jo...Oliver tu zas není. Říkala si v duchu dívka jménem Patricie Veverková. Její jméno se dalo lehce zjistit, jelikož byla na, celím světem dobře známé sociální síti. Byla na Facebooku. Kdo byl Oliver? Byl to jeden kluk. Kluk který se jí strašně moc líbil a už nějakou dobu ho měla docela dost hodně ráda. On jí možná taky, ale jen možná. O citech se vyjadřoval dost zvláštně, takže jen hooodně málo lidí vědělo co k ní cítí, mezi ty lidi Patrika bohužel, ale nepatřila. Moc si přála vědět jestli jí má aspoň trochu rád. Věděla že se mu líbí, řekl jíá to jeden jejich společný kamarád, s krerým Patrika bohužel poněkud ztrácela kontakt. No alespoň že je tu Zoe, pomyslela si znovu a usmála se na monitor. Zoe byla její nejlepší kamarádka, které říkala úplně všechno a ona jí také, tedy alespoň se Patriss domnívala že ona jí taky... ,,Ahoj" napsala Páťa a zmáčkla klávesu enter. ,,Čauves" odepsala jí po chvíli kamarádka. Chvíli si psaly o věcech, které se jim staly dnešní den ve škole. Páťa psala o tom ce se dělo ve třídě do který chodila i Zoe, než odešla na nedaleké gymnázium. Bylo sice kousek, ale stejně se i tak během školního týdnu moc nepotkávaly, což je docela mrzelo.Ještě že tu byli víkendy o kterých spolu chodily ven... Když Patrika dopsala o základce začla psát Zoe o tom co se dělo u nich. Moc dobře se bavily, Patrika ztratila pojem o čase a když se podívala na nádherné modré hodinky ze zeleným znakem peace a zjistila že už je půl devátý večer. ,,Sakra" zaklela, a napsala Zoe:,, Milá Zo :D jelikož již hodiny odbíjí půl deváté :D (20:30) budu muset jíti :D páč sem si zapoměla udělati úkoli :D a jelikož jsou na zítřek ráda bych je udělala ještě dnes :D donedávna sem se sice řídila slovi: učitelé tomu říkají domácí úkol a my přestávka v pr*eli :D ale s tím psaním úkolu před hodinou sem zkoncovala asi před týdnem když mě u toho viděla Nováková! :O mě nikdo nevaroval že de a pak se mi Karel eště smál ne? :O :D blbeček! :D no já teda jdu :D tak se měj :D a směj :D čůůůs :) :* =D" ,,Tak čauky :* :D" rozloučila se Zoe. Patrika se odhlásila z facebooku. ,,Yau" vykřikla bolestí protože když sesedala z židle šlápla si na víčko jejího oblíbeného nápoje, Kofoly, klerý asi před hoďkou dopila , víčko jí upadlo a nechtěla se pro něj shýbat, proto zbylou, prázdnou láhev vyhodila do kouta obýváku a víčko nechala tam kde bylo. Chytla se za nohu a nadávala že je blbá a že příště se proto víčko radši ohne. Když si, asi po minutě a půl pustila nohu, vydala se směrem ke koupelně. Měla chuť se naložit do vany, plné vařící vody se spoustou pěny. Bohužel ale neměla moc času, a tak se jen rychle vysprchovala. Hodiny ukazovaly 22:22, když už se konečně ukládala ke spánku. Úkoly se jí trošku protáhly, byly totiž z matematiky. Matematika jí vůbec nešla a navíc jí naprosto nechápala a z celého srdce nenáviděla.

Ráno jí vzbudilo ošklivé pípání budíku číslo jedna. Válela se v postely, dokud neuslyšela sympatickou znělku seriálu How i met your mother, kerá vycházela z mobilu (budíku číslo dvě). Protáhla se, zívla a přemíšlela jestli se zvedne z postele nebo ne. Mohla bych se zvednout, říkala si, Jenže to bych ze sebe musela sundat tu úžasnou modrou peřinku a potom i moje krásné pyžamko z diddlinou a asi by mi byla zima...Zavrtala se do peřiny a opět zavřela oči. Usnula. Zdálo se jí že spala jen chviličku, maximálně pět minut, ale její dodatečný spánek trval třicetpět minut. Probudil jí zvonek, na kterýá zřejmě zvonila její kamarádka Emily, s kterou chodila každý den do školy. ,,Sakra, sakra, sakra" vykřikla Patrície třikrát své, poslední dobou nejpoužívanější slovo a rozběhla se ke koupelně. V koupelně uklouzla po tričku, které jí tam včera asi vypadlo. Strašně se bouchla do hlavy. ,,Sakra" zařvala znovu. Zvedla se ze země a s drřaním místa na hlavě, kam se bouchla, se vydala k malinkému oknu nad vanou. Vylezla si na vanu, šlo jí to docela ztěžka, protože ruce měla stále zaneprázněné držením hlavy. Když už se konečně dostala na tu vanu otevřela okno a vyklonila se zněho co nejvíc to bylo možné. ,,Em?" zavolala na Emily. ,,Jo?" ozvala se a zvedla se z obrubníku na který svítilo ranní slabé, ospalé slunce a podíval se směrem k okýnku. ,,Počkej prosím, sem drobet zaspala, dej mi tak pět až deset minut jo?" žadoníla Patrika. ,,Pět!" konstatovala, spíše sama pro sebe Emily, protože už jí nikdo neposlouchal, Patriss totiž už byla dávno ve svém pokoji. Už si pustila hlavu a soukala se do bílích batikovaných džínů. Navlíkala si světle modré tílko s obrázkem nějaké hipízácké holky sedící na dýni, přehodila si přes rameno modrou pruhovanou tašku a se suchým rohlíkem v ruce se vydala ke schodům. Zdi u schodů byli vínově červeně vymalované a s černým železným zábradlí, po keré se ráno vždycky zklouzla až k botníku. Z botníku vytáhla okouzlující svítivě zelené žabky a vklouzla do nich. ,, Bezva" řekla si při pohledu na hodinky a vyšla před barák. ,,Čau" pozdravila znovu kamarádku. ,,To je dost že deš!" řekla místo pozdravu Emily a zazubila se při tom. Vyrazily do školy, taky už bylo na čase. Za 10 minut už mělo zvonit na hodinu a cestu bylo téměř nemožné stihnout dřív než za těch deset minut.
,,Crrrrrrrrrrrrr" uzvalo se dlouze z té velké, děsivé, ošklivé, v tomto případě i barevné budovi na které visela cedulka s nápisem Základní škola. ,,Sakra, sakra, sakra" křičela Petrika a ještě zrychlila. První hodinu naštěstí měli němčinu a jejich němčinářka chodí vždycky pozdě takže ani nevadilo že nahoru do třídy dorazily až pět minut po zvonění.
Fankluby v kterých jsem :)